Přeskočit na hlavní obsah

Hlasivky

Život je opravdová svině. Jakmile je člověk jakž takž spokojený s jedním, vzápětí se podělá druhé.

Ti, kteří nežijí v mém okolí a sledují mě pouze online, ještě nevědí, že jsem se cca před devíti měsíci rozešel po 4 letém vztahu se svojí skvělou Versailles. Nemá moc cenu rozebírat proč a jak, to by celé záležitosti jenom uškodilo. Rozchod měl ovšem jeden velice zajímavý důsledek. Začal jsem po roce abstinence opět kouřit a přestal jsem se také bránit alkoholickému pivu. To vedlo v důsledku k nejlepšímu zlepšení mé nálady za poslední 3 roky a rapidně to zlepšilo můj zdravotní stav. Chlast a kouření paradoxně pomohlo mojí psychice a sebevědomí mnohem víc, než by asi dokázaly nějaké prášky a psychoterapie. Najednou jsem opět na vrcholu, lidé se o mě opět zajímají, pohybuje se kolem mě stále více žen, ve společnosti si připadám jako ve svém živlu a nic mě nerozhází. Dokonce i trávení se mi zocelilo natolik, že jsem si troufl na hranolky pečené v troubě :-)

Na druhou stranu, tento rozmařilý život, který mým přátelům už víc než desetiletí beztrestně prochází, se na mém zdraví pomstil zánětem hlasivek. Jelikož hlasivky jsou jediný hudební nástroj, který dobře ovládám, nerad bych o jejich skvělou kondici přišel. Kvůli opakujícím se chrapotům a silné hlasové únavě jsem se tedy vydal na foniatrii, kde mi paní doktorka diagnostikovala zánět a nařídila mi, abych okamžitě přestal kouřit a minimálně 3 týdny se vyhýbal zpěvu. Navíc budu chodit na inhalace a po vyléčení se musím znovu po letech přihlásit na hodiny zpěvu, jelikož jsem už úplně opustil návyky správného dýchání a stavby dechové opory.

Nekouřit snad zvládnu, když už jsem to jednou rok vydržel. Horší je to s tím zpěvem, protože kvůli tomu budu muset zrušit jednu, možná 2 zábavy, na kterých jsme moc chtěli zahrát. Ale když mě lékař postaví před holý fakt typu "zazpívej příští týden koncert a bude to tvůj poslední, možná potom už nebudeš ani mluvit", je jasné pro co se rozhodnu. Jistě je lepší spousta dobrých koncertů ve vzdálenější budoucnosti, než fakt, že jsme neodřekli smluvenou akci a já se na ní potom zničil.

Fakt je, že jsem pěkně naštvaný na toho, kdo řídí naše životy - ať už je to osud, náhoda, nebo nějaký Stvořitel. Jaktože všichni okolo můžou popíjet a pokuřovat bez omezení, nacpávat se kořeněnými jídly, vystavovat se stresu a nikdy se jim nestane nic tak mizerného jako mě ??!!! Jestli té svojí vyšší moci jednou stanu tváří v tvář, tak přísahám, že jí pořádně rozbiju obličej, pokud nějaký má, protože se ze mě celý život snaží vytrvale udělat slabého a nemocného jedince, neschopného se bavit, žijícího ve strachu, co se mu zase příště přihodí...

Komentáře

luda píše…
S tema hlasivkama je to skoda, ale jak rikas, to se spravi. Hlavne ze jsi zpatky u piva a bavis se! :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kolonoskopie a příprava na ni - moje zkušenost

Jelikož se pod článkem množí komentáře, že zbytečně straším lidi, musím všechno uvést na pravou míru: 1. NEBOJTE SE! V tomto článku popisuji čistě svou osobní zkušenost. Vyšetření jsem absolvoval po měsících přetrvávajících průjmů, takže jsem měl totálně citlivé střevo a bolel mě i pohyb prdů ve střevech. Takže pokud nemáte žádné velké bolesti v břiše, nebude vás bolet ani kolonoskopie. Navíc  najdete milion lidí, kteří to celé prospali a nic je nebolelo, takže se nenechte vystrašit. 2. Každé zdravotnické zařízení používá k pročištění jiná projímadla, takže pokud budete např. pít Fortrans, patrně vám z něj špatně nebude. Mě z mého projímadla špatně bylo, bohužel si nepamatuji název. Vím jenom, že ho byly asi 2 deci, bylo extrémně slané a pilo se neředěné. Dnes jsem absolvoval další z velice obávaných vyšetření vnitřních orgánů a to kolonoskopii, neboli průzkum střeva ohebnou sondou. Na zákrok jsem se objednal před týdnem v třebíčské nemocnici. Ačkoliv je nemocnice Třebíč vyhlá...

Pirovac, Chorvatsko - zkušenost, recenze, hodnocení

"Pirovac je velmi krásné a klidné městečko, ovšem s tím koupáním to není nic moc. Když jedete do Chorvatska poprvé a ještě nikdy jste neviděli moře, asi budete nadšeni. Je to přeci jenom moře, že? Ale jestli jste již podlehli krásám Střední Dalmácie pod horským masivem Biokovo v okolí Baška Voda nebo Makarske, doporučuji se Pirovcu vyhnout." Letos jsem o své dovolené navštívil chorvatské letovisko Pirovac, které se nachází mezi Zadarem a Šibenikem. Zájezd jsem bohužel nezajišťoval já, ale rodina, takže jsem do výběru destinace nemohl nijak zasahovat. Před odjezdem jsem si na internetu prohlédl fotografie a přečetl si pár převážně záporných recenzí, takže jsem už od začátku byl patrně trošku zaujatý proti Pirovcu. Cesta proběhla relativně v klidu, Alfa ji zvládla naprosto s přehledem, pouze při delších etapách, kdy jsme třeba 250 km nezastavovali, začínal být její turbo-diesel trošku hlučnější, ale po zchladnutí se zase uklidnil. Dokonce se nám podařilo chytře objet place...

Linux?... Linux!

Po celém životě s Windows, což v mém případě činí asi 33 let, jsem se rozhodl, že je čas na změnu. Z mého oblíbeného systému, který byl střídavě skvělý (verze 3.1, 95, 98, XP, W7 a W10) a střídavě příšerný (verze ME, Vista, W8 a W11), vyrostl ultimativní nástroj kontroly, špehování a vykořisťování uživatele. Proto jsem se rozhodl vrátit se ke kořenům a opět zmizet z radaru. Vysvětlím: Jsem na světě už velmi dlouho a dost času jsem strávil v šedé zóně. V mládí kopírované kazety, přepalovaná CDčka, cracknuté hry, hudba a filmy z torrentů, později Ulož.to a Rapidshare. Prostě jsem vyrostl v tom, že pokud je něco k dostání zadarmo, přece za to nebudu platit. A z hlediska českého právního řádu nebylo trestné stahovat, trestné bylo sdílet. A já nikdy nic nesdílel, jenom stahoval. Dnešní doba ale dospěla do stádia, kde už je jen velmi málo prostoru pro pirátství a boj proti systému. Jsme sevření ze všech stran předplatnými. Spotify, Youtube Premium, Disney+...  Všechny tyhle placené nesmy...