Jelikož nejenom letní festivalová sezóna, ale i sezóna letních rockových zábav je v plném proudu, moje kapela má relativně nabitý program. Prakticky každý víkend někde hrajeme a tak jsem téměř v neustálém styku s publikem. Převážně vesnickým publikem navštěvujícím kulturáky, sokolovny a fotbalová hřiště. Ne, že bych tím chtěl říct, že vesnické publikum je nějakým způsobem druhořadé, ve městě bych patrně narazil na úplně stejné zvláštnosti a problémy, ale poslední dobou se nestačím divit chování a hudebnímu vkusu naší široké veřejnosti. Nejsem dítě zábav a jsem na to relativně hrdý, vyrostl jsem na diskotékách a později na klubových rockových koncertech kapel zvučných jmen. Metal mi nic neříká, nikdy jsem nenosil "džísku" ani dlouhé vlasy. Nestrávil jsem mládí s Kreysonem, Vitacitem, Elánem či Teamem v kazeťáku. Neříkám, že mi jejich hudba smrdí, v mnoha případech je to muzika kvalitní a poslouchatelná, dokonce jsem měl i punkové období, kdy jsem poslouchal Aqva Silentia a Č...
Kritický blog a deník mého života.