Dnes bych rád navázal na předchozí díly mého "kočičího" seriálu dílem, který se bude věnovat různým radostným věcem spojeným s nejrůznějšími tělesnými výměšky kočkek. Za prvé bych rád vyvrátil populární mýtus, že kočky smrdí - není to pravda. Kočka je zvíře nanejvýš čistotné a pokud jde o kočku čistě bytovou, která se nemůže ušpinit venku, je její tělesný pach dokonce příjemný. Když zaboříte nos kočce do kožíšku a nadechnete se (pozor alergici - tohle raději nezkoušejte), ucítíte příjemnou hřejivou vůni, která připomíná čisté ložní prádlo nebo čerstvě vykoupané dítě. Bohužel, jako všechno živé, i kočka má metabolismus, a ten nevyhnutelně tvoří odpadní produkty. A jak známo, odpad většinou nevoní zrovna po fialkách. Bez ohledu na to, jaké použijete stelivo do kočičího záchodu, pár minut po tom, co kočka vykoná velkou potřebu, se bude kolem záchodu vznášet opar nevábných senzorických vlastností. Ovšem pokud máte třeba v rodině někoho, kdo holduje olomouckým syrečkům s ci...
Kritický blog a deník mého života.