Tady je Goletovo

Jelikož nejenom letní festivalová sezóna, ale i sezóna letních rockových zábav je v plném proudu, moje kapela má relativně nabitý program. Prakticky každý víkend někde hrajeme a tak jsem téměř v neustálém styku s publikem. Převážně vesnickým publikem navštěvujícím kulturáky, sokolovny a fotbalová hřiště. Ne, že bych tím chtěl říct, že vesnické publikum je nějakým způsobem druhořadé, ve městě bych patrně narazil na úplně stejné zvláštnosti a problémy, ale poslední dobou se nestačím divit chování a hudebnímu vkusu naší široké veřejnosti. Nejsem dítě zábav a jsem na to relativně hrdý, vyrostl jsem na diskotékách a později na klubových rockových koncertech kapel zvučných jmen. Metal mi nic neříká, nikdy jsem nenosil "džísku" ani dlouhé vlasy. Nestrávil jsem mládí s Kreysonem, Vitacitem, Elánem či Teamem v kazeťáku. Neříkám, že mi jejich hudba smrdí, v mnoha případech je to muzika kvalitní a poslouchatelná, dokonce jsem měl i punkové období, kdy jsem poslouchal Aqva Silentia a Č...

Život je opravdová svině. Jakmile je člověk jakž takž spokojený s jedním, vzápětí se podělá druhé. Ti, kteří nežijí v mém okolí a sledují mě pouze online, ještě nevědí, že jsem se cca před devíti měsíci rozešel po 4 letém vztahu se svojí skvělou Versailles. Nemá moc cenu rozebírat proč a jak, to by celé záležitosti jenom uškodilo. Rozchod měl ovšem jeden velice zajímavý důsledek. Začal jsem po roce abstinence opět kouřit a přestal jsem se také bránit alkoholickému pivu. To vedlo v důsledku k nejlepšímu zlepšení mé nálady za poslední 3 roky a rapidně to zlepšilo můj zdravotní stav. Chlast a kouření paradoxně pomohlo mojí psychice a sebevědomí mnohem víc, než by asi dokázaly nějaké prášky a psychoterapie. Najednou jsem opět na vrcholu, lidé se o mě opět zajímají, pohybuje se kolem mě stále více žen, ve společnosti si připadám jako ve svém živlu a nic mě nerozhází. Dokonce i trávení se mi zocelilo natolik, že jsem si troufl na hranolky pečené v troubě :-) Na druhou stranu, tento rozmařilý...