Tak si musím zase jednou postěžovat. Do Chorvatska jezdím rok co rok určitě už minimálně 10 let. Vynechal jsem snad jedině v roce 2009, kdy jsem na to neměl ani peníze ani náladu, a v roce 2016, když se nám narodila naše překrásná malá Viktorka. Musím říct, že všechny nejkrásnější pobyty jsem absolvoval ještě předtím, než jsem začal žít s mojí snoubenkou Míšou. Když jsme se poznali, a ona přiznala, že ji ještě nikdy nikdo k moři nevzal, řekl jsem si, že jí "svoje" krásná místa ukážu. Nárůst turismu a hrabivost místních mi však udělaly čáru přes rozpočet. Vždycky na jaře vyberu nějaké místo, které mám uložené v paměti jako malou klidnou obec s bohatým místním folklórem, malebnými krámky, spoustou atrakcí pro děti, atd. Když ale ve finále na dané místo přijedeme, najdeme řvoucí, smradlavé, špinavé, přeplněné místo, kde turisti svádějí o apartmány pěstní souboje, pláže dříve vyznamenané Modrou Vlajkou přetékají cigaretovými vajgly a použitými prezervativy, atrakce pro děti vás...
Kritický blog a deník mého života.