Jak lidé v mém okolí vědí, téměř celý život (asi od puberty) mám neurčitý střevní zánět, s kterým si klasická západní medicína neví rady. Moje nemoc celkem nevyzpytatelně střídá stádia klidu a vzplanutí. Ve stádiu klidu vlastně trvá už asi 25 let, akutní stádium trvalo asi 3 roky v kuse, převrátilo téměř celý můj dospělý život naruby, a ještě stále se mi občas vrací. Většinu času mi vlastně nic hrozného není, jenom mě to občas dost nepříjemně "prožene", mám trochu suchou pleť, pár alergií (hlavně na kočky, které bohužel mám doma dvě) a nyní už i astma. V akutním stádiu mívám neustávající průjmy, kdy už je úplně jedno, co jím. Podělám se klidně po suchém rohlíku a čaji, ztrácím na váze, vypadám jako kostnatá zombie s výsevem akné po čele, přicházím o práci, utíkají ode mne přítelkyně, moje psychika stagnuje a začínám přemýšlet o sebevraždě. Celiakie se u mě nikdy nepotvrdila, Crohn vlastně taky ne, ale moje choroba tyto dvě poruchy dost významně připomíná, a tak se moje pozn...
Kritický blog a deník mého života.