Vy, kteří sledujete moje zdravotní problémy, jistě víte, že už jsem si se svým pocuchaným trávením vytrpěl ledacos. Aby toho nebylo málo, začaly se mi navíc bortit záda, a to docela ve velkém stylu.
V neděli jsme měli zkoušku s mojí kapelou Nejvyšší čas. Přijel jsem na zkoušku a hned ze začátku jsme se vrhli na trénování písničky Hero od skupiny Nickelback, kterou jistě znáte ze soundtracku k filmu Spiderman. Všechno šlo až podezřele hladce, až jsem se divil, kde se v mém štíhlém zesláblém hrdle bere ten živelný chraplák, který zněl k nerozeznání od originálního hlasu Chada Kroegera. Když jsme ale písničku obehráli podruhé, najednou se mi zatočila hlava, zatmělo se mi před očima a musel jsem se posadit. Říkal jsem si, že je třeba zrovna nízké BIO, anebo že mi blbne krevní tlak. Stav se ale nezlepšoval. Nemohl jsem se pořádně dodýchat, pořád jsem měl pocit, že mám málo vzduchu, i když jsem dýchal pořádně a zhluboka, a srdce mi bušilo, jakoby chtělo vyrazit hrudníkem ven.
Všechny příznaky se až okatě podobají infarktu, ale já měl vždycky srdce zdravé a navíc už rok ze zdravotních důvodů nepiju alkohol, nejím tuky, šest let nepiju kafe, a až na občasné excesy jsem už víc než rok nekuřák. Musel jsem opustit zkušebnu a jít se natáhnout vedle do domu. Asi dvě hodinky jsem se vleže snažil uklidnit rozběsněné srdce a trochu se z toho stavu vyspat. Nepovedlo se. Motání hlavy a bušení srdce mě nakonec opustilo až v pozdním večeru u nás doma.
Na netu jsem se dočetl, že podobné příznaky (falešné bolesti všech možných částí těla, dušnost, falešné infarkty, poruchy rovnováhy, poruchy vidění, pocit na zvracení, apod...) jsou všechny společným jmenovatelem zablokované krční a hrudní páteře, takže jsem dnes neváhal a vyrazil na neurologii, kde paní doktorka naznala, že "je tam opravdu omezená hybnost" a napsala mi rehabilitace.
Nojo, to jsou holt nevýhody sedavého zaměstnání a sedavého volného času. Když člověk tráví u počítače někdy i 18 hodin denně, nemůže se divit, že se mu začne časem bortit páteř, ačkoliv v mém případě ona páteř už nemusí nosit 70 ale jenom 50kg.
K mým dyspeptickým potížím - dohnal jsem svého gastroenterologa k dalším rozborům a ultrazvukům. A světe div se, opět amylasy v moči a k tomu navíc jakási nejasná kontura na horní straně jater na ultrazvuku. Vypadá to, že moje onemocnění už se začíná profilovat z oblasti čistě funkční poruchy do formy něčeho hmatatelného. Můj gastroenterolog konečně opustil myšlenku, že o nic nejde, a že se časem spravím sám a vystavil mi žádanku na CT slinivky a jater, takže si začátkem dubna pojedu poležet do Jihlavské nemocnice do tunelu, jelikož tomograf u nás v Třebíči i ten v Brně jsou beznadějně zabookované snad až do července.
Tak mi prosím držte palce, ať to, co viděli na tom ultrazvuku není nic vážného a těšte se na další status report z mého momentálně ne příliš veselého světa.
4 komentáře:
Golete,já si nemohu pomoci, ale přijde mi, že to je přece jen ta psychika (nic ve zlém, za to opravdu nemůžeš, dnes tím trpí spousta lidí). Prostě tělo si dělá co chce a po tom roce, co jíř jak jíš je možné, že se na játrech něco najde. Nezkusil si psychoterapii zaměřenou na psychosomatiku?
Souhlasím. Taky mi to přijde jako možná příčina. Já třeba když mám velkej stres, kterej nezvládám, okamžitě mi vyskočí horečky, je mi na omdlení a jednou se mi stalo, že jsem před jednou náročnou zkouškou měla něco jako astmatický záchvaty. (Btw. jsem zdravá a nemám problém s dýcháním). Jakmile je stresová situace vyřešená, okamžitě se to zlepší. Myslím si, že tělo tímhle způsobem říká to, co neříkáme nahlas a potlačujeme, takže si to najde cestu ven jinak. Když už se to projevuje takhle moc jako u Tebe, je ten problém asi někde hodně hluboko.. Pavla
Vím o sobě, že jsem nervák a hodně podléhám stresu. Mám dokonce sklony k panice (odborná diagnóza). Pořád si ale myslím, že ty vážnější problémy, které trvají poslední rok už s tím asi přímo nesouvisí. Možná stál stres na začátku, ale už to jede jako lavina bez ohledu na současnou stresovou zátěž. Na psychoterapii se určitě dostanu, až ani na tom Cétéčku nic nenajdou.
Golete, bohužel mám něco podobného, taky už to je jako lavina bez ohledu na stres. Zkouším terapii, bohužel nepomáhá. Pokud bys na něco narazil, budu moc rád, když se o to podělíš.
Okomentovat